Kam putuje naše CO2? Polovinu absorbuje příroda, druhá polovina zůstane v atmosféře.

V roce 1988, kdy ve Valném shromáždění zazněla vážná varování před rostoucími emisemi, byla koncentrace CO² v atmosféře Země asi 355 ppm (počet částic CO² na jeden milion částic). O 30 let a 900 miliard tun emisí oxidu uhličitého později ukázaly naše měřiče – ty světové i české – pravidelně hodnoty přes 400 ppm. Loňský naměřený průměr po celé planetě ukázal hodnotu přes 412 ppm.

Byl to shodou okolností rok, který zaznamenal rekordní pokles průmyslových emisí (asi o sedm procent). Přesto od roku 2019 stoupla koncentrace (viz graf) o 2,5 miliontiny ze 409,9 na 412,4 ppm.

Homo sapiens za půl milionu let své existence takové koncentrace ještě nezažil. Skoro polovina růstu od časů před průmyslovou revolucí (od roku 1880 ze zhruba 280 na 412 ppm) se odehrála v posledních 30 letech – tedy od chvíle, kdy svět už dávno „prozřel“.

Biosféra a oceány absorbují polovinu

Z grafu č.1 je patrné, že loni lidstvo vyprodukovalo průmyslovou činností, zemědělstvím a dopravou 34 gigatun (miliard tun) CO2, vlivem koronavirové krize o 2,4 gigatun méně než předešlý rok. 

Dalších 5,9 gigatun mělo na svědomí odlesňování – zmenšující se plocha lesů pohlcuje méně uhlíku, což jde ruku v ruce se změnou lesů na pastviny, kde dobytek produkuje metan (ten není v tabulce zahrnut). Navíc hořící lesy produkují uhlík a uvolňují uložený uhlík z kořenového systému.

Biosféra celkově absorbovala 9,9 gigatun (vlivem rekordních požárů o 1,6 gigatun méně než předchozí rok), oceány absorbovaly a rozpustily 9,6 gigatun. Prostým výpočtem vychází, že v atmosféře za loňský rok přibylo 19,4 gigatun CO2.

Druhý graf názorně ukazuje, jak se jednotlivé přírůstky projevují na celkovém zvyšování koncentrace. Spalování fosilních paliv a zemědělství by samy o sobě stačily zvýšit hodnotu o 5,1 ppm za loňský rok (5,5 ppm o rok dříve), nebýt absorbce biosférou a oceánem. 

Lidstvo každopádně nezadržitelně spěje k psychologické hranici 500 ppm, při níž již má roztát arktický ledový příkrov. Současným tempem by k ní dospělo v roce 2055, avšak je třeba říci, že tempo se – s výjimkou netradičního roku 2020 neustále zvyšuje. Bude se patrně zvyšovat vlivem průmyslové expanze rozvojového světa navzdory závazkům karbonové neutrality EU, USA a Číny, takže roztání severního pólu lze očekávat před polovinou století.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s