Západ a sever Česka dostanou gigantické zelené dotace

Na česko-německo-polském trojmezí se nachází region, do kterého poplynou v příštích dekádě letech miliardy eur. Bývalé Sudety zažijí svou vlastní verzi “Energiewende” a čeká je skutečný solární a větrníkový boom. Vzhledem ke společné historii by byla škoda, kdyby němečtí investoři nebyli u toho a přenechali obrovský tok dotací napospas českým energetickým obrům.

Kovidová pandemie změnila myšlení lidí a prudce akcelerovala plány Evropské unie na modernizaci energetiky. Severozápad Čech a Slezsko stále ještě pevně vězí v oboru těžby a spalování uhlí a bude proto jedním z největších příjemců evropských peněz v Evropě. Pro začátek si připomeňme, o jaké fondy se tu vlastně jedná. 

Dotační smršť

Máme tu Modernizační fond, který do roku 2030 rozdělí cca 24 miliard korun dotací drobným investorům do fotovoltaiky, větrníků, hydroelektráren nebo agrivoltaiky. Ovšem za předpokladu, že cena emisní povolenky zůstane na současné úrovni (loni průměrně přes 30 eur za tunu CO2), což nejspíše nezůstane, takže by do roku 2030 mohlo jít až o násobek této částky. 

O část těchto peněz se budou prát energetičtí obři jako polostátní ČEZ, Sev.En Energy Pavla Tykače nebo EPH Daniela Křetínského, takže je důležité, aby drobní investoři nezaspali a připravili dost životaschopných projektů na výrobu a akumulaci obnovitelné energie. 

Dále tu máme Fond spravedlivé transfromace (JTF), který pro Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj naplánoval podporu ve výši nejméně 44 miliard korun během sedmi let. Část těchto peněz půjde na výstavbu nových „zelených“ elektráren. 

V současnosti vzniká Národní plán obnovy, který bude příjemcem peněz z evropského Green Recovery. Od letoška bude poskytovat granty a půjčky, přičemž pro Českou republiku předběžně vyčlenil 7,1 miliardy korun. Evropa při schvalování jednotlivých národních plánů bude klást velký důraz na to, aby se jednalo o udržitelné projekty. 

A konečně se na podporu obnovitelných technologií dá využít také evropský Inovační fond, který financuje demonstrační a experimentální projekty průlomových technologií. Pro celou Unii disponuje v souhrnu 180 miliardami eur.

Znovuoživlé Sudety

Česko je po zániku NDR nejindustrializovanější zemí bývalého východního bloku. Tradice sahá do 19. století, kdy zajišťovalo asi polovinu průmyslové výroby celého Rakouska–Uherska. Dnes je automobilovou supervelmocí, která produkuje nejvíce automobilů na jednoho obyvatele a poskytuje obživu asi 4 000 subdodavatelům. Leží na křižovatce mezinárodních dopravních tras a jeho vysoce diverzifikovaná ekonomika mu zaručuje deváté místo na indexu ekonomické komplexity (ECI).

Příhraniční oblasti s Německem se prudce rozvíjejí a prostřednictvím euroregionů či například Česko-německého fondu budoucnosti obnovují kdysi zpřetrhané vazby s Německem. Investoři z Bavorska a Saska využívají kvalifikované a přitom levné pracovní síly a také faktu, že němčina v bývalých Sudetech je opět živým jazykem. 

Pohraničí nabízí v neposlední řadě možnost investovat do levných pozemků, které jsou ideální pro výstavbu solárních parků, větrných parků, hydroelektráren a brzy také do agrivoltaiky. Mnohé z těchto instalací nabídnou příležitost vybudovat technologický podnik, který bude moci využít vyrobené obnovitelné energie přímo na místě – například umístěním solárních panelů na střechy průmyslových budov nebo v jejich okolí. 

Svolární úsvit

Green Deal a jeho special CzechGermanGreenDeal se zaměřuje se na německé investory. Proč? Sudety a Slezsko bývaly odnepaměti německy hovořícím regionem. Dnes má Česko s Německem opět těsné vazby – třetina jeho exportu plyne k západním sousedům. Sdílíme dějiny, hodnoty a kulturu. Desítky tisíc českých “pendlerů” dojíždí za prací do Německa, německé firmy u nás mohutně investují. 

V současné době se rozjíždí pomoc pro výstavbu fotovoltaických elektráren. Důvodů je hned několik: 

1. Stát je velmi motivován pomoci. Česko v současnosti generuje jen dva gigawatty ze solárních zdrojů, přičemž podle různých scénářů odklonu od uhlí (nyní je ve hře rok 2033) bude na konci dekády potřebovat těchto gigawattů nejméně sedm, ale možná až třináct. V každém případě půjde o solární boom. 

2. Existuje malá konkurence. V posledních deseti letech nevznikly shodou různých okolností téměř žádné solární parky, fotovoltaické panely instalovali vesměs jen soukromníci a v současnosti soupeří na trhu velmi málo firem. Evropský Green Deal tento stav bleskurychle změní.

3. Veřejnost mění postoje. Je mýtem, že česká veřejnost jako celek solární energii nepodporuje (vlivem tzv. solárního tunelu před deseti lety). Podle předloňského průzkumu agentury Median se 43 % české veřejnosti domnívá, že země by měla směřovat k obnovitelným energiím, zatímco jen 33 % preferuje jádro. 

4. Granty fandí fotovoltaice. Ministerstvo životního prostředí vidí jasně výhody, které výstavba solárních parků v okolních zemích přinesla – působí na ně i fakt, že technologie od minulé dekády zlevnily o 80 procent. Také proto Modernizační fond přidělí více než 90 procent dotací na fotovoltaické projekty. Ministerstvo průmyslu se začíná otáčet stejným směrem. 

Z výše uvedeného vyplývá, že se vyplatí investovat do zelených projektů ve velkém měřítku (např. v řádech desítek milionů eur) a nakoupit stovky hektarů půdy, na kterou jsou již navázány desítky projektů se žádostí o státní podporu. Tímto způsobem náklady na dotace klesají, zatímco zabezpečení investic stoupá. Investorům nabízíme pozemek, na němž už připravujeme projekt instalace obnovitelného zdroje s cílem získat jednu z dotací. 

I kdyby její udělení vázlo na nějakých byrokratických překážkách, jednalo by se o relativně bezpečnou investici, neboť ceny půdy v ČR stabilně rostou. Investor tak disponuje pozemkem s velkou šancí na zhodnocení.

Jací by měli investoři být 

Skrze velké dotace je tedy možné rychle expandovat do příhraničních regionů. GreenDeal podporuje projekty, které hodlají důsledně aplikovat enviromentálně citlivý přístup. Určitě dobrá by byla spolupráce se zemědělskými univerzitami a ekologickými organizacemi tak, aby solární instalace nepoškozovaly biodiverzitu. Část zisku je třeba vracet zpět do regionu. Podporovat místní zaměstnanost. Výroční zprávy investorů by měly zahrnovat TCFD (Task Force on Climate-related Financial Disclosures) a další enviromentální metriky.

Správné je také propojení byznysu s občanskými iniciativami s novými technologiemi, jako jsou blockchainy (P2P). Může jít o partnerství veřejného a soukromého sektoru. Spolupráce s městy a obcemi při řešení jejich energetických potřeb a vodního hospodářství.  

Nejmabicioznějším cílem by bezpochyby bylo vybudovat nová inovační centra v českém pohraničí. Úroveň technické vzdělanosti v České republice je tradičně vysoká, země exceluje v určitých oborech (autoprůmysl, nanotechnologie, biochemie). Z Evropského Green Dealu poplynou značné prostředky na vzdělání a rekvalifikaci. 

Jan Müller

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s